Jak vybrat nejlepší pevný disk?

Úvod

Tato kapitola vznikla 30.12.2004 a najdete tady základní informace o pevných discích a jejich výběru. Technologie se mění velice rychle a je náročné s nimi na úrovni amatérského žurnalisty držet krok, takže mějte strpení a klidně mi pište, třeba zase tady něco aktualizuji :o)
Nejdřív jsem psal o IDE, pak přišly SATA a samozřejmě SSD disky. Mluví se o hybridních discích, "Wi-Fi" discích, mění se technologie, způsob ukládání dat a přístup uživatelů. Co bude dál?

O čem je řeč

Bavíme se o interních (především 3,5", ale i 2,5") discích a hledáme ten nejlepší podle různých kritérií. Disky jsou stále lepší a výsledky vyrovnanější a tak jako uživatelé můžeme být stále náročnější. Názory se různí, ale moje kritéria jsou jednoduchá:
1) spolehlivost (přestože je u všech disků záruka 3 roky, je vám to k ničemu, když disk odejde i s daty!)
2) cena/výkon (nejsem milionář, nechci SCSI ani šunku, hledám kompromis)
3) tichost (dřive jsem na to ani nepomyslel, ale nyní mě tento údaj zajímá - PC je puštěn mnoho hodin a nejsem zvědav na nějakou cirkulárku, když poslouchám MP3 nebo koukám na tuner; dobře si vždy vedly zejména disky Samsung a Seagate)
4) teplota (vyšší teplota začíná mít vliv u 7200 rpm a rychlejších discích; nehodlám instalovat na každou komponentu v počítači větrák :-(
5) spotřeba - od roku 2008 se stává tato hodnota "modlou" recenzí, testů a technologických článků vůbec. Zatím je elektřiny dost, ale "zelená" móda se dostala i do IT
6) ostatní (je vlastně obsaženo v bodě 2, sem patří věci jako přístupová doba [v ms], rychlost otáček [rpm], rychlost zápisu a čtení [v MB/s], velikost cache [v MB], počet ploten [v ks] apod.). Zde mohou mít význam i podpora nových technologií (např. NCQ).
Spolehlivost zjistíte nejvíce ze zkušeností jiných, proto je dobré číst diskuzní fóra. Ostatní parametry jsou docela dobře měřitelné a tak přicházejí ke slovu nejrůznější testy a recenze.

Technologie

Technologické informace velmi rychle zastarávají. I když se snažím, aby byla stránka aktuální, nemusí se to vždy podařit. Tak mě omluvte a upozorňuji, že datum na konci stránky se vztahuje jen k dílčím změnám textu.

I v discích je vidět pokrok, stále více dat výrobci zmáčknou na čtvereční palec, disky se otáčí rychleji, přidávají se plotny a komunikuje se na rychlejším rozhraní. Trendem je přechod na nemechanické disky SSD.

Rozhraní. Klasické ATA rozhraní se zastavilo na rychlosti 100 MB/s (resp. 133 MB/s) a bylo nahrazeno rozhraním SerialATA (aktuálně SATA III - 6Gb/s). SATA poznáte často podle toho, že už umí NCQ (Native Command Queuing; přirozené čtení požadavků), což je vylepšení řízení pořadí čtení dat, kterým se dosahuje lepších přístupových dob (podrobnosti).

Velikost. Kolik GB/TB/PT vlastně potřebujete?

Otáčky. Standardem se stalo (po nevyhovujících 4200/5400 rpm) 7200 rpm, nejvýkonější disky se však otáčí 10000 rpm (WD Raptor či VelociRaptor) a 15000 rpm (Maxtor Atlas 15K). Bavíme se samozřejmě o IDE/SATA discích. Nicméně se ukazuje, že otáčky nejsou všechno (např. řada Seagate Barracuda LP s nízkou spotřebou otáčí svými disky netypickými 5900 otáčkami za minutu) a nejčastější rychlosti jsou i na počátku roku 2012 5400rpm a 7200rpm, maximem 10000rpm. A ještě rychlejší SSD disky se netočí vůbec :)

Cache se pohybovala od historických 2 MB, přes 8 MB (především u disků do 160GB), 16 MB (jaro 2006) k 32MB (jaro 2009). Nutno říci, že další zvyšování velikosti cache práci s daty moc nezrychlí a najdou se i v roce 2009 nové disky s 8MB cache (2,5"). V únoru 2012 se v tabulkách objevují hodnoty 8-64 GB(!) vyrovnávací paměti.

Firmware disků se příliš nezmiňuje a přesto právě v této době, kdy výrobci naráží na technologické limity je stále důležitější maximální využití stávajících možností, které má na svědomí právě firmware. Za vyladěné disky v tomto směru se považují výrobky Samsung. Důležitost dobrého firmwaru se ukázalo při potížích s SSD disky v roce 2011.

Další funkcionalita a technologie. Zajímavý je především tzv. HotPlug/Swap, což je možnost připojení a odpojení disků za běhu počítače, jak známe u serverů (umí např. Maxtor MaXLine3). Dále tzv. Staggered Spin-up, což je odstupňované roztočení - disky se pak roztáčejí postupně a nárazově nezatěžují zdroj počítače (spíš serveru).
Jelikož se stále častěji objevuje v nových discích technologie NCQ, pokud máte na výběr, berte ji. Podrobněji zde.
Již zmíněné technologické limity byly opět překročeny díky tzv. kolmému zápisu (Perpendicular Recording), kde jednoduše řečeno jde o změnu uložení datových bitů z horizontální polohy do vertikální (tak se jich na cm2 vejde víc ;). To vyžaduje nové vylepšené hlavičky. Autorem je firma Hitachi, která předpokládá umožnila překonání hranice 1 TB u běžných 3,5" disků.
Další novinky jsou již spíš revoluční než evoluční a jde o různé zapojení flash pamětí do disků. Více k technologiím.

Pokud vám na bezpečnosti vašich dat a rychlosti jejich čtení opravdu záleží, zapojte disky do pole RAID. Do serverů se dávají pro svou rychlost a spolehlicost stále ještě SCSI disky, ale IDE disky se jim kvalitativně stále přibližují.
S bezpečností souvisí i novinka od Seagate, který připravuje šifrované disky. Jde o 2,5" disky pro notebooky s HW šifrováním kompletně celého disku. Rozhodně zajímavá funkčnost, protože ochránit notebook je skutečně problém (více info).

Totálním standardem se staly externí disky či rámečky, kde se dají disky vyměňovat. Připojují se přes USB, FireWire nebo eSATA. Praktická věc, zejména pokud máte malé pouzdro na notebookový disk.
Disky do notebooků jsou 2,5" velké, dosahují oproti větším bráškům zatím menších kapacit, ale jsou lehčí a odolnější. Nicméně jsou většinou pomalejší (vyjímkou může být TravelStar 7K60 od Hitachi).
Více informací k technologiím můžete najít tady Najdete tam i rady pro výběr SSD disků.

Značka disku, resp. spolehlivost

To je věc, nad kterou se vedou vášnivé debaty, flames a kdyby se někteří lidé potkali, možná by se kvůli tomu i pobili. Výběr značky je častěji věc osobních preferencí než objektivních důkazů. Rozhodující roli asi hraje zkušenost, která generuje náklonost či antipatii k určité značce nebo jen řadě a typu disku.
Spolehlivost disku se také těžko vyjadřuje, přestože existuje "objektivní" parametr MTFB (Mean Time Between Failures), tj. střední doba mezi poruchami (udává se v hodinách provozu), který někteří výrobci udávají a někteří ne. Pomoci má i interní diagnostika disků - technologie S.M.A.R.T (Self-Monitoring, Analysis, and Reporting Technology), ale moc na ni nelze spoléhat (viz článek o životnosti pevných disků v serverech Googlu).

Update 2013
Situace se stále mění a v podstatě již není otázka značky relevantní, protože firmy se navzájem "požraly" - mrkněte se na hezkou Wiki stránku, která ukazuje, kdo koho kdy na trhu pevných disků koupil a kdo zkrachoval.
V březnu 2011 Western Digital koupil divizi disků od Hitachi. V dubnu následoval můj oblíbený Samsung, který byl prodán firmě Seagate, v roce 2012 prodala Hitachi od IBM získanou výrobu větších disků Toshibě a na trhu tak zůstávají jen tři značky: Western Digital, Seagate a Toshiba.
Existují i další, menší značky, v Německu např. TrekStor, který se ale specializuje na externí řešení. Hezký článek o akvizicích je na DIIT.

Update 2015
Jen drobný update v podobě odkazu na zajímavé statistiky o fenoménu, který se špatně jinak testuje a málokdo jej zveřejňuje. Jde o o výše uvedenou spolehlivost pevných disků.
Nějaké MTBF nebo analytické testy se těžko vyrovnají vypovídací schopnosti ostrého nasazení disků v provozu. Tuto informaci (zatím) přináší firma Backblaze ve svém článku What is the Best Hard Drive? Najdete tam, jaké disky odcházejí v jejich data centru. Data jsou pro rok 2013 a 2014 a do statistiky zasahuje tisíce disků. Výsledek vyznívá nelichotivě pro Seagate, naopak Western Digital a Hitaschi slušný.
Určitě by bylo zajímavé mít podobné výsledky od gigantů typu Google, Microsoft, Ebay, Akamai a dalších, která vlastní obrovská datacentra.

Update 2016
Akvizice neskončily. Western Digital (kupující) koupil Sandisk (koupený), který se ovšem věnuje elektronickým úložištím. Více k obchodu za 19 miliard USD najdete třeba tady na www.svethardware.cz.
Update 2018
Zřejmě zlomový rok, kdy se začíná mluvit o konci magnetických disků, protože se stále zlepšují technologie flash pamětí. Už například nemluvíme o SLC či MLC buňkách, ale rovnou TLC nebo QLC. Obrovský skok přináší 3D NAND technologie s mnoha vrstvami buněk. Jestliže největší magnetické disky nabízejí (nyní) 12 či 16 TB dat, tak Samsung ihlísil 128 TB SSD disk... Zatím je to jen otázka peněz.
Zdroj: Chip 1/2018, strana 64

Testujeme a recenzujeme

K tomuto tématu jsem připravil zvláštní stránku.

Na závěr připomínám ještě jednou praktické části Praktické rady, Teorie, Anketa a Názory čtenářů.

Poslední změna v této rubrice (last change): 25.02.2018 [drobné změny]
(Created by Harry 11.01.2005)
[ Nahoru | Kontakt ]