Mistrovství světa začalo 1. května1998 a to již po dvaašedesáté. Konalo se ve Švýcarsku a to na stadinech v Basileji či Curychu. Pro český tým to skončilo hezkou bronzovou medailí. Nakonec výborné umítění vybojovali se Švýcarskem. Ale podrobněji níže. Příjemné čtení o, nyní již skončeném, mistroství světa v ledním hokeji Vám přeje autor.

      V neděli 17. května se rozhodlo o nejlepším týmu světa v ledním hokeji pro rok 1998. Bylo to čistě severské derby a výsledek zná již každý. Unikátní je snad jen to, že vrcholný zápas šampionátu skončil bez branek a přesto z něj vyšel vítěz. To zapříčinilsamozřejmě herní systém, který počítá, že finále se hraje na dva zápasy, ovšem bezbrankové finále tu snad ještě nebylo.

     Samotný zápas byl opět velmi defensivní s řadou akcí, které nekončily brankami a tak se dá říci, že to byl zápas brankářů Sola a Sulandera. Finy ovšem bezbrankové skóre odsoudilo do pozice, kterou dobře známe. Již první zápas totiž rozhodl a všechno úsilí v tom druhém vyšlo nazmar. Švédi ale tentokráte opravdu neměli konkurenci, na šampionátě ani jednou neprohráli a stali se posedmé mistry světa.

Nepříliš pohledný defensivní hokej skončil lépe pro Švédy a rozhodne se v nedělním finále, které snad bude pohlednější. Švédi na mistrovství mají opravdu nejlepší tým a tak si to zlato zřejmě odnesou (narozdíl od Finů nás neporazili a tak jim to přeji :).

 Kdo zápas viděl, potvrdí mi, že to bylo úplně jiné kafe, než zápasy s Finskem. Příčin je několik. Tak naši si samozřejmě nechtěli nechat ujít tu bronzovou medaili a Švýcaři byli brzy se svým osudem smířeni. Ostatně pro ně je úspěch i ta bramborová medaile. Osobně se mi moc líbila víceméně čistá hra obou celků, nedá se to s dřívějšími zápasy, zejména s Finy, vůbec srovnat. Německý rozhodčí v první třetině vyloučil asi pět hráčů, v druhé žádného (!) a ve třetí asi čtyři hráče. Byla to tedy poměrně čistá hra a pro nás hlavně pohledná.

Do zápasu nenastoupil zraněný Reichel ani Kučera, po lehkém otřesu mozku se vrátil M. Procházka, což bylo ihned znát v naší nejproduktivnější Paterově řadě. V první třetině naši nastoupili se zřetelným respektem, nechtěli dostat první gól. Švýcaři byli nebezpeční a dobře bruslili i přihrávali. Tak nakonec skončila třetina 0:0. Druhá třetina byla pastvou pro oči. Hned v první minutě se trefil Patera, což dodalo našemu týmu energii a kuráž. Svůj gól si dal poté i Eliáš a ještě jeden přidal M. Procházka. Opravdu skvělá podívaná pro české fanoušky, Češi byli pány na ledě (3:0). Třetí třetina nebyla už tak famózní, ale byla také pohledná. Odpadla obava, že Švýcaři budou ztrátu nahrazovat tvrdostí a tak jsme viděli řadu dalších ěkných akcí, kdy zatrnulo i Hniličkovi. Nakonec tam padl ještě jeden, docela kuriózní gól. Po akci na švýcarského hrdinu - mladičkého brankáře Aebishera se puk odrazil tak zajímavě, že nikdo ze Švýcarů dobrých pět vteřin, kde je. Naštěstí přehled měl náš Dopita a dal asi nejlehčí gól v životě, protože puk byl dva decimetry od brankové čáry a jemu stačilo ho doťuknout. Tohle již Švýcaři nerozchodili a naši už v poklidu dohráli (4:0).

Nejlepším hráčem zápasu na švýcarské straně byl zvolen pochopitelně brankář Aebisher, u nás překvapivě Výborný. Tipoval jsem spíše Milana Hniličku, která vychytal druhou nulu. Takže nakonec to pro naše barvy, přes řadu nepříjemných zranění a někdy nepříjemné rozhodčí či nečisté soupeře, skončilo docela dobře. Díky hoši, tentokráte za bronz.

Druhý semifinálový zápas byl úplně o něčem jiném. Byl to pravdu dobrý hokej a hlavně nervy drásající. Bohužel to nic nemění na tom, že nám remíza nestačí na postup do finále. Popravdě řečeno je to hrozná smůla, protože téměř celý zápas jsme měli víc ze hry. Tento výsledek zapříčinil několik závažných faktů: 1) Hned v první třetině museli odstoupit dva klíčoví hráči - Robert Reichel s pochroumaným kolenním vazem a František Kučera jel do nemocnice se zraněním oka. Oba fauly Finů (resp. hráčeToota) byly potrestány, ale naprosto nedostatečně. Tento člověk vyřadil i M. Procházku a je ofic. nejtrestanějším hráčem, nechápu proč už nedostal zápaz startu do konce šampionátu. Z toho plyne druhý fakt. 2) Rozhodčí seděl na lavičce Finů. Takovéhle věci se těžko dokazují, ale ten rozhodčí (kromě toho, že je svině) opravdu posunul Finy do finále. 3) Smůla a smůla. Tolik střel na branku - zejména šance při přesilovce pět na tři v první třetině - a nic z toho nebylo. Ve třetí třetině Beránkova bomba do břevna...

První třetina byla opravdu v režii našich, škoda, že to nestvrdili gólem, zejména při přesilovkách. Skončila bez branek. Druhá třetina byla také z naší strany poměrně kvalitní a nejzajímavější okamžik byl v poslední minutě, kdy do finské branky padl gól. Následoval však předlouhý telefonát rozhodčího s videocentrem (evidentně nám ho nechtěl přiznat). Nutno přiznat, že to bylo opravdu velmi špatně vidět a potvrdily to až detailní záběry kamer z několika úhlů. Šlo o to, že ho tam vlastně po střele Kacíře dosunul finský obránce bruslí. Zřejmě šlo o to, že kdyby to tam bruslí kopl náš hokejista, neplatil by. Takhle to byl vlastně vlastňák :) a gól byl připsán právě Kacířovi, bez asistence. Takže druhá třetina dopadla dobře (1:0) a stadión ožil českými vlajkami. Třetí třetina byl ale náš pohřeb. Zejména v její druhé polovině to nezvládl psychicky jinak výborný Šlégr a dvakrát za sebou fauloval, z čehož bylo nakonec 2 + 10 minut osobní trest a vlastně přesilovka pět na tři. Zde ale můžeme poukázat na pochybná rozhodnutí rozhodčího. Finové se chopili příležitosti a ten gól nám dali. (1:1), brzy nám ještě přidali jeden (ten možná chytit Hnilička mohl) a myslel jsem si, že je to jasné (1:2). Hlinka si vyžádal oddechový čas a opravdu překvapivě, a pro změnu Kacíř, pěknou střelou opět vyrovnal (2:2). Poslední čtyři minuty byly hektické. Naši bruslili jak ďábli, chvíli jsme hráli i power-play, ale už to nestačilo. Hokejové štěstí stál při Finech, i když bych řekl, že toto utkání si zasloužili vyhrát naši.

Tentokráte Švýcaři nedostali šanci a postupně je v 5.,11.,14.,18.,32.,47. a 49. minutě deptali Modin, Renberg, Dahlén, Olsson, Tornberg, Sundstrom a Forsbeg. Za Švýcary snížovali v 51. a 54. minutě Kessler a von Arx.

Ve dvanácté minutě otevřel skóre, momentálně nejúspěšnější Švéd) Forsberg. Švédové si poklidně hlídali svůj náskok a tak je ve 41. minutě schladil Jaks. Švýcaři začali po vyrovnání jezdit jak o život. Na zem je vrátil opět Forsberg, dále Sundin a Kjellberg.

Překvapení turnaje: Švýcarsko v semifinále! Kanada, Rusko, USA skončili! Spojené státy dokonce prohráli i boje o udržení a skončili na 12. místě a skončili za Lotyšskem, Itálií i Německem! Trenér Jeff Jackson se dokonce nechal slyšet, že ani nebudou bojovat o návrat do skupiny A, protože na kvalifikaci, která se bude hrát v listopadu, nebudou mít dostatek hráčů (hrají se americké nižší soutěže).

Náš tým aneb "sedm zraněných": Od původní soupisky se mnoho změnilo. Pro zranění odjeli domů Čechmánek, Špaček a Hejduk, všichni zlatí z Nagana. Je to citelné oslabení týmu, protože z různých důvodů nepřijeli ani Svoboda, Jágr, Lang či Straka (všechno samozřejmě hokejisté z týmů, které vypadli z play-off v NHL). Zato přijeli Šlégr, Sýkora a Eliáš. Z ČR přijeli Václav Burda a Zdeněk Orct. Burda je obránce a je poměrně obětavý, protože zrušil dovolenou na Kanárech, přestože již měl zbaleno, a odjel do Švýcar, přestože věděl, že je "do počtu". Stejně tak třetí brankář Orct. Osobně si myslím, že je táhne zejména to, že pokud tým vyhraje některou medaili, dostanou ji všichni, kteří jsou na soupisce.

Okomentuji změny pohledem na soupisku z utkání s Finskem: V brance místo Čechmánka Hnilička. Z původních obránců chybí jen Špaček takže do pole byli vysláni Vykoukal, Kučera, L. Procházka, Kaberle, Šlégr a Veber. Náhradníkem je Burda. S útočníky je to horší, v zápase s Finskem se zranil Procházka (nahradil jej Eliáš), domů tedy odjel Hejduk. Šanci tedy dostávají hráči Kántor, Kacíř a Hlaváč. Na ledě ale jsou zejména Beránek - Reichel - Lubina, Výborný - Patera - M. Procházka (Eliáš), Moravec - Dopita - Bělohlav, Kacíř - Sýkora - Hlaváč.

Z diskuze, proč je tolik zraněných hráčů vybírám několik nejdůležitějších argumentů. Zaprvé všichni klíčoví hráči jsou přetíženi, jak Naganem, tak extraligou či NHL. Hráči si také stěžují na velmi špatný led, který v těchto teplech hrozně taje pod nohama. To způsobilo například zranění Čechmánka v zápase s Běloruskem. (Však ona ani ta hala v Basileji není hokejová.) A v neposlední řadě v úvodu turnaje hráči podcenili soupeře jako Japonsko a nekoncentrovali se; oni sami říkají, že kdyby hráli rovnou s některým silným týmem, že by tolik zraněných nebylo.

Zajímavost: Naše výprava si dlouho stěžovala na kvalitu jídla na šampionátu. Čechům byla předkládána jídla, která nevynikala ani kvalitou, ani kvantitou. Například jednou dostali kaši (!), že nemohli poznat, jestli je bramborová nebo krupicová... Situace se prý zlepšila až s příjezdem Švýcarů do hotelu. V sobotu 9.5. už byli celkem spokojeni a jen se divili, že někteří lidé tady v ČR pro ně začali organizovat sbírku.

Byl to první těžký zápas, hráči sami přiznali, že sáhli na dno svých sil. Bělorusové hráli něčistě a k tomu se přidala některá zranění, zejména to Čechmánkovo, ale Hnilička vstoupil do zápasu celkem úspěšně. Za nás skórovali M. Procházka (2x), Lubina a Výborný.

Největší exhibice českého týmu na šampionátu. Že přejdeme přes Německo s takovou lehkostí, to nikdo nečekal. Zastříleli si Bělohlav (2x), Vykoukal, Kučera, Výborný, M. Procházka, Hlaváč a Patera. Co se mně osobně líbilo, že hala byla plná německých fanoušků (přece jen to mají blízko), kteří si přijeli jen zařvat. Protože my dali gól a Němci jásali. No, aspoň že mají radost ze života...Tímto zápasem jsme vyhráli skupinu a spolu s Bělorusy postoupili do čtvrtfinále. Ze skupiny B postupují Kanada a Slonvensko, z céčka Švédsko a Švýcarsko a z déčka Rusko s Finskem.

Po pravdě řečeno, toto utkání jsem neviděl. Nad Slováky jsme vyhráli již posedmé, ale již jen o gól. Autorem jediné branky byl Kučera, když mu na něj přihrál Sýkora, který nastoupil poprvé. Tým podržel nad vodou zejména brankář Hnilička.

Nabitá hala švýcarskými fanoušky nebyla nic příjemného pro naše hokejisty, ale v tuhém boji nakonec zvítězili. Rozhodčí byl proti nám a Švýcaři se poprvé chytili až při dvojnásobné přesilovce. Škoda asi tří tyček v poslední třetině, konec zápasu mohl být klidnější. Za ČR skórovali Lubina, Bělohlav a Kučera, za Švýcary se trefil Jaks.

První prohra. První zápas s Finy nedopadl nejlépe. Tým působil unaveně a byl to spíše nepohledný hokej. Již ve třetí minutě se trefil Tormanen a navíc se zranil Martin Procházka, takže posila z New Jersey Devils Patrik Eliáš se přece jen dočkal. Jediný náš gól dal pak ve dvanácté minutě Patera. Další góly přidali Finové vždy na začátku třetin. Poslední tam poslal Kapanen při neúspěšné české power-play. Naši hráči byli unavení a Finové je prostě přebruslili.

Poslední zápasy českého týmu zatím popsány výše.

Nový hrací systém šampionátu

           Ve Švýcarsku nastoupilo poprvé šestnáct týmů, rozděleny do čtyř základních skupin. V základních skupinách hraje každý s každým a první dva týmy pstoupí do čtvrtfinále, mužstva na třetích místech se utkají o 9. až 12. místo a pro čtvrté mistrovství končí.

           Ve čtvrtfinálové skupině hraje opět každý s každým. Dva nejlepší se utkají křížem na dva zápasy v semifinále. Poražené čeká jediný zápas o bronz, finále se hraje na dva zápasy. V případě, že každý z finalistů vyhraje jeden zápas, nerozhoduje skóre (jak by bylo logické), ale druhé utkání se prodlužuje (až na 20 minut!) a nastupuje styl (dle mě stupidní) "náhlé smrti". Když se ani v prodloužení nerozhodne, rozhodne o zlatu trestné střílení.

Brankáři

29 Roman Čechmánek (Vsetín)

3  Milan Hnilička (Sparta)

29 Martin Prusek (Vítkovice)

Obránci

6  Jaroslav Špaček (Farjestad)

4  František Kučera (Sparta)

5  Libor Procházka (Třinec)

12 František Kabrle (MoDo)

91 Jiří Vykoukal (Sparta)

7  Jiří Veber (Vsetín)

16 Robert Kántor (Třinec)

18 Václav Burda (Sparta)

Útočníci

10 Pavel Patera (Vsetín)

20 Martin Procházka (Toronto)

21 Robert Reichel (Islanders)

19 Radek Bělohlav (Vsetín)

69 Josef Beránek (Vsetín)

30 Jiří Dopita (Vsetín)

24 Milan Hejduk (Pardubice)

22 David Moravec (Vítkovice)

9  David Výborný (MoDo/Sparta)

23 Ladislav Lubina (Třinec)

27 Jan Hlaváč (Sparta)

14 Marián Kacíř (Slavia)

Pokud si myslíte, že to nebylo nic moc, mrkněte jak to dělají "profíci" z TV Nova! Pokochejte se tady.