Noční Prahou

Jako vždy ve spěchu. Jako vždy je něco špatně. Až ve vlaku jsem si uvědomil, že vzít si na ples boty s gumovou podrážkou není zrovna nejlepší nápad (a holínky to nebyly).

V úterý 13. března 2001 se opět po roce v Národním domě na Smíchově konal Studentský ples. Pořadatelem akce byla organizace AEGEE a patronem Václav Havel (ten se však nedostavil).

Nezajímavé nebylo ani hledání místa konání. Organizátoři si zřejmě myslí, že jsou všichni z Prahy, nebo ještě lépe rovnou ze Smíchova. Opravdu nechápu, proč na plakátech nebo aspoň na webu nebyl popis cesty nebo mapka. Až detektivní sledování podobně oděných postaviček mě dovedlo na místo určení.

Na plese byli zejména studenti Vysoké školy ekonomické a Právnické fakulty univerzity Karlovy, ale bylo možno potkat i studenty a absolventy jiných škol.

Sněhurka a čarodějnice se bavěj na gymplu, kam na vejšku. Sněhurka povídá: "Já půjdu na ekonomku. Nebudu tam nejhezčí, ale budu nejchytřejší". A čarodějnice povídá: "Já půjdu na matfyz. Nebudu tam nejchytřejší, ale budu nejhezčí".

Tímto způsobem jsem konverzaci raději nevedl, ale pravdou je, že na plese bylo více ekonomů, či spíše ekonomek. Zajímavá byla početní převaha nižších ročníků, druhou velkou skupinu tvořili absolventi. Prváci byli zřejmě dychtiví zařadit se mezi dospělé i tímto kulturním způsobem, nebo se jen přišli pobavit.

Kulturní povznesení

Program byl bohatý a probíhal na čtyřech místech. V hlavním sále hrál Big band Josefa Hlavsy (později Dub dooby dooby band) klasickou taneční hudbu. Úspěch slavilo několikero předtančení tanečních škol.

Parket byl stále plný

V malém sále, v podstatě jen přes chodbu, se konala diskotéka s hudbou 60. až 80. let. Nikomu se smíšené tóny klasických nástrojů a magnetofonového techna nezdály divné. Zde byly vidět především dovedně poskakující a kroutící se mladší dívky, které páni rádi pozorovali. Ti odvážnější z nich také potrápili své tělo křepčením v rychlých diskorytmech. Kdo doufal, že se zde seznámí, odcházel zklamán, protože přes velké množství decibelů nebylo nic slyšet a kromě toho snad nebylo holčiny, která by byla nezadaná. Navíc děvčata ráda podpoří dojem z rychlé hudby nějakou tou sklenkou a krása konverzace tím vždy utrpí.

Ve spodním sále vystoupilo několik méně známých skupin, které oslovily spíše menší část účastníků. Zato skupina Děda Mládek illegal band v klubu Futurum uspokojila, soudě dle účasti a ovací, mnoho studentů. V klubu se dalo i dobře najíst a popít, což řada návštěvníků využilo.

Nechyběla ani tombola. Hned po vstupu do foyer mi byly nabízeny lístky po dvaceti korunách. Tak jsem si jeden koupil. Kolem jedenácté hodiny večerní se se zpožděním konalo losování. Mezi cenami byla letenka do Ria de Janiera, mobilní sada Go, menu od McDonalda, becherovka a další. Nevyhrál jsem nic, čímž mě pořadatelé vyloženě zklamali.

Organizace ale nebyla špatná. Na začátku byl trochu problém se šatnami, ale kabát se mi umístit podařilo. Slušné byly i prostory pro hosty s lístky k sezení. Na chodbách bylo k dispozici občerstvení ve formě chlebíčků, párků a vína. Jídlo se prodávalo ještě po půlnoci, což bylo vhod zejména diskofilním návštěvníkům plesu, kteří vydrželi křepčit nejdéle.

Ples byl ukončen kolem čtvrté hodiny ranní. Přes mohutnou účast organizátoři akci zvládli dobře a odměnou jim jistě byla spokojenost návštěvníků.

Ovšem my jsme si to příliš dobře nezorganizovali. Vyrazilo nás na ples pět a zpět jsme chtěli jet taxíkem. Jenže až když jsme vyšli do studené noci, došlo nám, že se nás pět do taxíku nevejde. A brát si vozy dva, to už naše studentské peněženky odmítaly. Sportovnější část skupiny, tedy já a kamarád Rosťa jsme se rozhodli, že si užijeme noční procházky.

A opravdu, je jasno a Praha pod hvězdami je krásná. Kocháme se pohledem, když přecházíme prázdné křižovatky, most přes Vltavu i když máváme na poslední noční autobus. „Hodina sem, hodina tam,“ řekne Rosťa a začne hledat jinou linku, která by nás odvezla do tepla studentských kolejí. O další dvě hodiny později se ukládáme ke spánku a ani nám nevadí, že nám již kručí v břiše a puchýře z tanečních bot raději ani nepočítáme…